ALERGIE NA LEPEK

PROČ MÁME PROBLÉMY S LEPKEM A JAK SE JIM VYHNOUT?

lepek2Mnoho dětí a dospělých lidí (tito o tom ale bohužel často netuší) není schopno správně trávit obilnou bílkovinu – lepek. Obilné zrno obsahuje škrob, lepek, vlákninu, minerály, vitamíny, enzymy a tuk. Lepek jako obilná bílkovina je obsažen v zrnu pšenice, žita, ovsa a ječmene. Přitom nejagresivnější a nejvíc zatěžující je v pšenici a žitě. Lepek může vést ke dvěma typům poškození – metabolické zátěži a celiakii.

PROČ NÁM DNES LEPEK ZPŮSOBUJE TAKOVÉ ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY?

Jistě mnohé z vás napadne, jak je to možné, vždyť pšenice i žito jsou zde tradiční potravinou? Lepek sám o sobě nevadí a člověku neškodí, neboť pokud je správně konzumován, přirozeně se rozloží v žaludku a do střeva se téměř nedostane. Abychom si to vysvětlili, musíme se vrátit do historie. Dříve se obilí jedlo převážně ve formě kaší a pšenice a žito, které se mlely na mouku, se mlely na žernovech – tedy mezi mlýnskými kameny. Takto vzniklá mouka obsahuje celé zrno – jak střed s lepkem a škrobem, tak obilku i klíček, vše rozdrcené do granulek. Tato mouka je opravdu celozrnná, obsahuje vše, co je třeba k jejímu dokonalému trávení v našem organismu. Tato celozrnná mouka má však jednu podstatnou nevýhodu. Protože obsahuje rozdrcený klíček s obsahem tuku a enzymů, rychle žlukne, a proto se nedá dlouho skladovat. Toto samozřejmě není vhodné pro současný obchodní systém. Proto byly na konci předminulého století konstruovány válcové mlýny. Zde prochází zrníčko přes soustavu válců, při drcení nejdříve vypadne klíček, pak vnější část zrna, obilka – obě složky se oddělí a zůstane jen bílá mouka – tedy lepek a škrob. Průchodem válcovým systémem jsou otruby nataženy do jehliček, které jsou velmi jemné a ostré, a přidají-li se k bílé mouce pro zdání celozrnného výrobku (tak jak se to dnes běžně v pekárnách dělává), svými jehličkami narušují jemnou strukturu střeva. Tato mouka neobsahuje podstatné ingredience na dobré a dostatečné trávení. Kvůli absenci klíčku a jeho enzymů se nezačne škrob štěpit, i díky zapečení se neoddělí od lepku a ten není v žaludku natráven a je rychle propašován do střeva, kde poškozuje sliznici tím, že se zde natahuje do řetězců, které zalepují mikroklky a brání vstřebávání. Postupně se zhoršuje imunitní systém střeva a vytváří se dysbiosa – tedy přemnožení bakterií a plísní.
Vymílaná pšeničná mouka je již druhé století základem stravy. Situaci ještě zhoršuje ta skutečnost, že že v převážné většině se konzumuje v podobě pečené mouky, kde se vazba škrobu a lepku umocňuje a možnost rozložení lepku v žaludku klesá. Vzhledem k masovosti rozšíření bílého pečiva a jeho soustavné konzumaci po několik generací se vytvořilo chronické poškození metabolismu, které se dědí z generace na generaci, a stav střeva se pochopitelně zhoršuje, s tím se zhoršuje i střevní imunita a imunitní reakce populace. Je to jeden z důvodů přibývání alergií, únavových syndromů, kožních, neurologických a kloubních problémů. Poslední výzkumy jasně ukazují, že i autismus je jedním z důsledků působení lepku na mozkový systém, který ještě neukončil svůj vývoj. Opět zde platí, že to není jediná příčina, ale při vysazení lepku a mléčné bílkoviny ze stravy takto postižených dětí dochází k významnému zlepšení jejich postižení.

POŠKOZENÍ ZPŮSOBENÁ LEPKEM

1) METABOLICKÁ ZÁTĚŽ – organizmus neumí dostatečně rozložit zmíněnou bílkovinu, ta poškozuje střevo – jeho sliznici, a tím snižuje střevní imunitu.
Takto vznikají zažívací obtíže nejrůznějšího druhu, jako je zácpa, průjem, nadýmání, ale i problémy se sníženou imunitou, které mohou mnohdy významně převládat nad příznaky zažívacími. Když tento stav trvá delší dobu, dochází k poškození střeva, zvyšuje se jeho propustnost a do krve se dostávají i molekuly látek, které by se měly ve střevě rozložit a v této formě by neměly do těla vůbec přijít. V organismu pak mohou dále vyvolávat poškození různých orgánů, hlavně ledvin, které jsou přetěžovány vylučováním dusíkatých odpadů nestrávených bílkovin, a také imunitní reakcí, která může mít až autoagresivní charakter namířený proti některému systému, například nervovému nebo kloubnímu.

2) CELIAKIE – alergie na lepek, která se v dětském věku projevuje silnými průjmy, neprospíváním dítěte a řadou dalších příznaků i na úrovni psychiky. V dospělosti zdaleka nemusí mít tak akutní projevy a vede k celé sérii zažívacích problémů, střední i těžké únavě, eventuálně i k psychickým problémům.
Celiakie může navazovat na metabolickou zátěž, neboť takto poškozené střevo má jen krůček k alergickému způsobu reakce.

Obě tato postižení se liší svými příznaky. Rozdíl je v tom, že při celiakii je reakce po požití lepku, a to i ve stopovém množství, bezprostřední a rychlá, u metabolické zátěže je pomalejší, nenápadnější a člověk o ní nemusí vůbec vědět a své zdravotní obtíže s tímto vůbec spojovat.

JÍST ČI NEJÍST PEČIVO

Z výše zmíněných důvodů se u zdravých lidí vyplatí, aby pečivo nebylo základem stravy a zůstalo jen pochutinou. akto by měly být vedeny i děti. Těstoviny, kde zpracování lepku umožní žaludku jej lépe rozložit, jsou menší zátěží. U nemocných dětí i dospělých, zvláště tam, kde je nějaká porucha imunity, je velmi často třeba vysadit lepek úplně, a to důsledně. V těžších případech bývá zátěž na všechny lepkové obiloviny, tedy na pšenici, žito, ječmen i oves, v lehčím případě jen na pšenici nebo pšenici a žito.
K přípravě pečiva se dají využít i jiné obiloviny, které lepek neobsahují – například pohanka.

OBILOVINY, KTERÉ LEPEK NEOBSAHUJÍ:

RÝŽE, JÁHLY, POHANKA, KUKUŘICE, AMARANT, QUINOA.

Autor: Jana Dudová, Použitá literatura: “Radost ze zdravých dětí” autorů V. Strnadelové a J. Zerzána

ZPĚT NA STRÁNKU VÝŽIVA DÍTĚTE

[wpdevart_like_box profile_id=”lanadezs” width=”300″ height=”70″ header=”small” cover_photo=”show” locale=”en_US”]