NÁZOR PEDIATRŮ NA NOŠENÍ

NÁZOR PEDIATRŮ NA NOŠENÍ DĚTÍ V ŠÁTKU

šátekSetkávám se občas s nešťastnými maminkami, kterým jejich pediatr či jiný odborník z řad zdravotníků důrazně nedoporučil nošení miminka v šátku či jiném nosítku. Maminky pak řeší, zda svým dětem neublížily, když je nosily a co teď s miminkem, které chce být v bezprostřední blízkosti matky (což je samozřejmě zcela přirozené a nejedná se o žádný zlozvyk rozmazleného dítěte, jak se mnoho lidí domnívá). Obavy pediatrů z negativního vlivu na fyzický vývoj dítěte mohou být opodstatněné, pokud maminka použije k nošení nevhodné nosítko nebo špatný úvaz šátku. V případě, že je dítě v šátku navázáno správným způsobem, případně je uloženo v ergonomickém nosítku, může mít nošení pouze samá pozitiva (co se týče dopadu na psychiku dítěte i maminky i co se týče fyzického vývoje). Osvícení ortopedi dokonce doporučují nošení dětí v šátku k nápravě dysplazie kyčelních kloubů jako náhrady za široké balení. Není bez zajímavosti, že v krajích, kde je nošení dětí na těle matky běžnou záležitostí, se dysplazie kyčelního kloubu u dětí téměř nevyskytuje.
Pokud i váš pediatr či kdokoliv z vašich blízkých trpí obavami, že byste mohli nošením miminku ublížit, bude nejjednodušší, dáte-li mu přečíst stanovisko České pediatrické společnosti k nošení malých dětí v šátku. Níže kopírujeme výňatek z této zprávy. Celou zprávu pak můžete stáhnout ZDE.

Stanovisko České pediatrické společnosti k nošení malých dětí v šátku či závěsu – tzv. „šátkování“ – pro a proti

Příznivé skutečnosti (vycházejí ze zkušeností psychologů i samotných rodičů)

  • těsný kontakt dítěte s matkou/otcem – úzká psychická vazba
  • snadný přístup k prsu a sání – lepší hmotnostní přírůstky (pozor ale na zvýšenou kazivost chrupu u dětí, které „neustále“ cumlají bradavku!)
  • zvýšená sekrece oxytocinu matky při častém dráždění prsu jako prevence laktační psychózy a poporodní deprese matky
  • nošené děti jsou od narození klidnější, méně pláčou- dochází k bezprostřednímu ukojení jejich potřeb (teplo, kontakt, výživa, péče a pozornost matky, event. otce)
  • prevence kojeneckých kolik – tlak na bříško a poloha v šátku zlepšují peristaltiku
  • dítě slyší matčin dech a tep, vnímá rytmické pohyby při chůzi- obdoba s obdobím před narozením
  • časná „socializace“ dítěte – v semivertikální či vertikální (svislé) poloze má větší rozhled a více impulzů, nošené děti se stávají dříve „nezávislými“, časně prokazují „samostatnost“ v dosahování potřeb (kojení apod.)
  • časnější psychický vývoj (hojné smyslové vjemy, zkušenosti, rozvoj svalového tonu a rovnováhy, časné učení)
  • prevence plagiocefalie (oploštělé záhlaví u dětí ležících na zádech )
  • prevence rizika SIDS (spánek na břiše je znám jako rizikový faktor „syndromu náhlého úmrtí kojence“ – svá rizika SIDS má ale i „babywearing“- viz dále )

Možnosti nepříznivého dopadu „šátkování“:

  • předčasná vertikalizace – obavy z možné deformity páteře či nevyváženého vývoje svalového napětí (pozn.: neexistují však studie, které by toto prokazovaly- Evelin Kirkilionis z University ve Freiburgu nenašla u 200 dětí, které byly nošeny, žádné významné odchylky od běžné populace)
  • pozice s těsnou addukcí kyčlí ( přinožení)– riziko tendence k možnosti luxace (vykloubení) kyčlí. Dítě by v šátku mělo mít pokrčeny nohy tak, aby úhel mezi stehenní kostí a trupem byl nejméně 90%, lépe ještě více. A přitom by abdukce v kyčlích měla být taková, aby úhel mezi stehenními kostmi byl skoro 90 stupňů. Pak je naopak tato poloha považována za příznivou pro správný vývoj kyčelních kloubů.
  • rizika časných úrazů – pád rodiče s dítětem v šátku, náraz o nábytek, veřeje dveří, větší akční dosah dítěte (kamna, horká voda, výše položené předměty a pod.)
  • riziko asfyxie (zadušení dítěte) v nevhodném závěsu – předklon hlavičky, ucpání úst a nosu tělem matky nebo látkou závěsu

Omezení rizik:

  • vertikální poloha až v půl roce věku – do té doby poloha šikmá
  • vertikální závěs se širokou oporou hýždí a stehen
  • žabí“ poloha s abdukcí kyčli (roznožení – poloha mezi prsy, na boku matky)
  • střídání stran, na které je dítě nošeno
  • dostatečný prostor, kde se rodič s dítětem v závěsu pohybuje (kuchyně atd.)
  • pevná fixace dítěte v šátku, závěsu či sedačce (správná technika používání )
  • typ závěsu, velikost a poloha dítěte musí umožnit dostatek prostoru k dýchání a volný přístup k dýchacím cestám (certifikované pomůcky)
  • a hlavně“ „přiměřená“ doba nošení dětí v řádu „několika hodin denně“, určitě nelze doporučit nošení dítěte v šátku celý den!! Nošení dětí v šátku či závěsu tedy nemůže nahrazovat spontánní pohybovou aktivitu dítěte. Dítě reagující na okolí při smyslovém vjemu (především zrakovém) situaci prožívá a na tomto základě dosahuje svých potřeb především pohybovou aktivitou odpovídající vývojovému stupni dítěte. Funkce svalů (zajišťující držení, včetně při vzpřímené postavě), má také vliv na normální vývoj páteře, hrudníku, kyčelních kloubů. Tato aktivita by byla při příliš dlouhém „klokánkování“ významně omezena.

Souhrn:

Moderní společnost „znovuobjevila“ nošení kojenců a malých dětí („šátkování“, babywearing, Babytragen) jako ideální metodu úzkého kontaktu dítě- rodič. Za optimální považujeme především psychický aspekt této těsné vazby, u nedonošených dětí navíc i aspekt výživový, protiinfekční a termoregulační. Možné negativní dopady na vývoj skeletu – páteř, pánev, kyčle- sice nebyly přesvědčivě prokázány, nelze je však zcela bagatelizovat. Nesporná rizika (úrazy, zadušení) této metody však nutno brát v úvahu a správnými technikami nošení dětí je prakticky eliminovat. Z hlediska péče o dítě nejsou tedy proti nošení dětí v šátku zásadní námitky.

Je ale třeba zdůraznit, že nelze doporučovat praktikování této metody jako „celodenní nošení“, časový faktor hraje důležitou roli, určitě není vhodné nosit děti v šátku skoro celý den. Nošení dětí v šátku či závěsu tedy nemá sloužit k cílené podpoře  psychomotorického vývoje, ale je to pouze jedna z forem praktického transportu kojenců i malých dětí, který podporuje těsný vztah matka- dítě či dítě – otec, ale v v psychickém a pohybovém vývoji nemůže nahradit rozvoj spontánních pohybových funkcí.

Zvláště u starších kojenců nebo batolat s hmotností přes 10 kg je třeba myslet i na fyzickou zátěž rodičů, kteří by dítě v šátku nosili mnoho hodin denně.

Autor: Jana Dudová

ZPĚT NA STRÁNKU NOŠENÍ DĚTÍ